Název

27.8.2016 Brixen Bressanone ITALY

Popis

KHB Strakonice (CZ) - Brixen (I) návštěva 26. 28. července 2016 - ZÁJEZD MĚSTA Havlíčkův Brod na Altstadtfest – Staroměstské slavnosti města Brixenu.

Srdečné pozdravy z města Strakonice Česká republika. Máme zde od roku 1870 podpůrnou jednotu Karel Havlíček Borovský. Je to nejstarší občanský spolek ve Strakonicích založený roku 1870. Šíří a podporuje ideály vlastenectví, vzdělání, vzájemné spolupráce a péče o obecné blaho. To jsou také ideály Borovského. A doufám asi nás všech.
Letos, k 160. výročí jeho úmrtí v Praze jsme uspořádali pietní akt u jeho hrobu. Zde také zazněla báseň (Tyrolské Elegie), tady Havlíček popisuje strastiplnou cestu z Čech do Brixenu. V Brixenu se měl velmi dobře fyzicky, ale odloučenost od vlasti ho zničila. Do Čech se vrátil v roce 1855, ale již 29. července 1856 zemřel v Praze. Jeho památka je pro nás Čechy velmi významná a je krásné, že tady v Brixenu se také s úctou vzpomíná na jeho pobyt.
Jsem hrdý na to, že jako první občan z města Strakonice mohu přiložit zlatý historický prapor k pamětní desce k domu, kde Karel Havlíček start pro další spolupráci a společnou Borovský žil od roku 1851. Fotografie a dokumenty z tohoto místa budou předány do rady města a starostovi Strakonic. Doufám, že je to myšlenku Evropské unie.
---------------------VIDEO SOUBORU KALAMAJKA Z HAVLÍČKOVA BRODU:
.
https://www.youtube.com/watch?v=j81eehDT91Y
https://www.youtube.com/watch?v=Z8XyuJaoTnE
https://www.youtube.com/watch?v=2NDdOCEyrCo
https://www.youtube.com/watch?v=QOgb2Sxiock

VYHNANSTVÍ V BRIXENU:
Dne 16. prosince 1851 kolem třetí hodiny ranní vstoupil do Havlíčkova bytu policejní komisař Franz Dedera s dvěma strážníky (akci dozoroval i brodský okresní hejtman Ferdinand Voith, jenž se s Havlíčkem znal[10]) a vyzval jej, aby ho následoval. V doprovodu dalších tří strážníků byl spěšným dostavníkem dopraven do tyrolského Brixenu. Cesta přes zasněžené Alpy byla velmi náročná. Jednou se dokonce splašili koně a Havlíček byl jediný, kdo se je odvážil zastavit.[11] V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Elephant, kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848 a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům.[12] V roce 1852 za Havlíčkem přijela jeho manželka Julie s dcerou Zdenkou. Cestovní náklady ve výši 150 zlatých zaplatilo policejní ředitelství.[13] Hmotnou nouzí v té době Havlíček ani jeho rodina netrpěla, jelikož Havlíček dostával od rakouského ministerstva vnitra v pravidelných měsíčních splátkách 500 zlatých ročně[14] (pro představu vyšší úředník tehdy dostával 500 – 700 zlatých, učitel 130 a dělník 100 – 200 zlatých). Na živobytí to však evidentně nedostačovalo, protože Havlíček musel citelně sáhnout do rodinných úspor[zdroj?]. Pobyt v horském Brixenu zdravotně prospíval celé rodině nakažené tuberkulózou[15]. Havlíček byl 3,5 roku ve vyhnanství, odtržen od vlasti i od přátel. Ve středně velkém městečku byl nešťastný.[16] Rodina si v Brixenu pronajala domek se zahradním altánem, jídlo jim nosili z hostince U Slona. Jinak však byl Havlíček pod stálým policejním dozorem a byla sledována veškerá jeho korespondence. Velmi ho také trápilo to, že musí žít mimo svůj domov a má jen omezené kontakty s přáteli v Čechách. V roce 1854 se manželka Julie s dcerou vydaly zpět do Prahy. Havlíček tak doufal, že jej spíše za rodinou do Čech pustí. Úředníci však byli neoblomní. Až poté, co Havlíček podepsal protokol, jímž se zavázal nepokračovat ve veřejných aktivitách, byl po téměř čtyřech letech vyhnanství propuštěn zpět do Čech.[5] Do Prahy přijel 15. května 1855.
-
Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček, (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha) byl český básník, novinář, ekonom a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k tzv. 2. generaci národních buditelů.

Nastavení