Název

30.5.2016 Strakonice pieta J.Pražský

Popis

FOTO: IVANA ŘANDOVÁ, MIROSLAV ŠPECIÁN, PETR PUČELÍK, FRANTIŠEK SÁČEK
STRAKONICKÁ TELEVIZE: REPORTÁŽ Z RENNEROVÝCH SADŮ:
https://www.youtube.com/watch?v=GBXyL6BDUZc

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
JOHN WYCLIFFE: https://www.youtube.com/watch?v=C0tYFqxIQHM
JERONÝM PRAŽSKÝ: https://www.youtube.com/watch?v=Dk5w2eOv6tg
https://www.youtube.com/watch?v=IEDim_EU2tQ
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pieta za Jeronýma Pražského, upáleného před 600. lety.
Pořádá Jednota Karla Havlíčka Borovského ve Strakonicích (založena v roce 1870). (KHB)

Program 30.5.2016 Strakonice Rennerovy sady u sochy M.J.Husa.

- od 14h slavnostní fanfára - Ktož jsú Boží bojovníci
- příchod praporečníků k soše M.J.Husa -Jednota KHB
- 14.30 h zahájení slavnosti
- odhalení obrazů Jeronýma Pražského a Johna Wycliffa - výtvarnice Eliška Švecová
- modlitba kněze církve husitské - Samuel Vašín
- historický význam 600. výročí - Samuel Vašín
- pozvání na 6.7.2016 znovu u sochy M.J.Husa - Státní svátek - upálení M.J.Husa
- závěrečná skladba - Hej Slované
- rozchod - ukončení

Jeroným Pražský (1378 Praha – 30. květen 1416 Kostnice) byl český filozof, náboženský myslitel, upálený roku 1416 v Kostnici.
Pocházel z Nového Města pražského. Na studiích v Praze na vysokém učení se seznámil s Janem Husem. V roce 1398 ukončil studium s titulem bakalář a odjel studovat do Oxfordu. Zde se seznámil s učením anglického reformátora Jana Viklefa a po ukončení studia přivezl z Anglie Viklefovy spisy. Byl mistrem čtyř univerzit (Paříž - Sorbona, Heidelberg, Kolín nad Rýnem, Praha).[1] V roce 1403 se vypravil do Palestiny a Jeruzaléma. Od roku 1407 působil Jeroným na pražské univerzitě. V roce 1410 byl už opět ve Vídni, kde jej uvěznili a obvinili z kacířství, ale soudu se vyhnul útěkem. O dva roky později se účastnil odpustkových bouří v Praze. Přání poznat zvláštnosti pravoslavné bohoslužby ho roku 1413 přivedlo na Rus a Litvu, navštívil také polské země. Jako zastánce Viklefa a Jana Husa byl pronásledován, vydal se na Kostnický koncil (5. listopadu 1414 – 22. dubna 1418), ale v květnu 1415 jej uvrhli do žaláře a byl souzen. Byl upálen na stejném místě jako M.J.Hus necelý rok po Husově popravě.

John Wycliffe ( 1324 Yorkshire - 31. prosince 1384 Lutterworth). anglický filozof, teolog na Oxfordské univerzitě a propagátor reforem římskokatolické církve.
Podle Wycliffa nebylo církevní vlastnictví – které bylo ostatně stejně jen „promrháno v okázalosti a pýše, obžerstvích a dalších marnostech“ – v její moci, byla jen jeho správcem. Skutečným vlastníkem je národ; církev má svůj majetek využít k vymezeným cílům a zneužije-li ho či použije na něco jiného, má král právo žádat jej zpět. Podobně jako Mistr Jan Hus (1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice), tak Wycliffe napadl okázalý a světský život tehdejších kněží v přebytku.

V tomto roce 14.5. si připomínáme 700 let od narození Karla IV (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), který budovat bližší vztahy s Anglií a tím způsobil "nakažení" Čechů Wycliffem. Vrcholem v roce 1382 byl sňatek jeho dcery Anny s Richardem II. Richard II. (6. ledna 1367 – 14. únor 1400) byl anglický král 1377 - 1399).
Svatbu však uskutečnil až Václav IV. Česká princezna Anna se stala Anglickou královnou. Přemluvila J. Wycllifa, aby přeložil BIBLI SVATOU do angličtiny.

Anna Lucemburská (650 let od narození) - Česká princezna, anglická královna Anna Lucemburská, (11. května 1366 Praha – 7. června 1394 Londýn, pochována -Westminsterské opatství), byla dcerou českého krále a římskoněmeckého císaře Karla IV (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, manželkou Richarda II. Plantageneta a anglickou královnou. Byla polorodou sestrou českého a římskoněmeckého krále Václava IV. a sestrou císaře Zikmunda Lucemburského.
Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v katolické církvi, k němuž došlo v roce 1378. Za nového papeže byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno Urban VI. Francouzští kardinálové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno Klement VII. a usadil se v Avignonu. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a donutit jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových lucemburských držav v Nizozemí.
Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. ale otcův záměr splnil. V říjnu 1381 se vydala Anna s početným doprovodem do své nové vlasti. Po svatbě s Richardem II. 22. 1. 1382 byla Anna korunována jako anglická královna. Až do své smrti zachovávala co nejužší spojení se svým bratrem Václavem IV. i se svou vlastí a přičinila se o důležité spojení Čech s Anglií.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nastavení